PŘÍRODNÍ REZERVACE BOUBINSKÝ PRALES

Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou dominantu této části Šumavy. Boubín se tyčí do výšky 1.362 m nad mořem. Nedaleko vrcholu Boubína se rozprostírá komplex původního jedlobukového porostu s příměsí smrčin, známý jako Boubínský prales. Tento prastarý les zde byl zachován přičiněním lesmistra Johna. Tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl jeho naléhání a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak po Žofínském pralese a Hojné Vodě další pralesní rezervací v Čechách. Velká vichřice roku 1870 však značnou část porostů v nově vyhlášené rezervaci poničila. Nepoškozená zůstala pouze část pralesního prostoru o ploše necelých 50 ha. Po zestátnění šumavských lesů v roce 1933 bylo toto území vyhlášeno státní přírodní rezervací. V poválečném období byla výměra rezervace několikrát měněna a nakonec rozšířena na dnešních 666 hektarů. Vlastní jádro rezervace je veřejnosti nepřístupné. V minulosti totiž množství turistů, kteří si chtěli prales prohlédnout, sešlapem vážně poškodilo kořeny stromů, ty uschly a podlehly větru nebo lesním škůdcům. Stejný osud postihl i tzv. "Krále smrků". Tento mohutný strom, který dosahoval výšky 58 m a obsahoval na 30 m krychlových dřevní hmoty, padl v prosinci 1970. Tehdy bylo přijato rozhodnutí o tom, že jádro pralesa s největšími stromy a dalšími přírodními zajímavostmi bude veřejnosti nepřístupné. V roce 1979 byla okolo jádra pralesa vybudována Naučná stezka Boubínský prales. Okružní stezka vede po obvodu nejzachovalejší části pralesa po lesních cestách. Z dřevěné rozhledny na vrcholu Boubína, otevřené začátkem roku 2005, je krásný výhled na celou Šumavu. Za příznivých podmínek jsou dobře viditelné i Alpy. Na svazích hory je několik kamenných památníčků. Modrá značka, jež vede na vrchol od železniční zastávky Kubova Huť, přivede návštěvníky k památce na zakladatele pralesní rezervace známé pod názvem Johnův kámen. U místa, kde se setkávají pod vrcholem cesty zelené, modré a červené značky, je další kamenný památníček zvaný Křížová smrč (na tomto místě se stýkaly hranice tří bývalých boubínských polesí - Zátoně, Včelné a Mlynařovic). Trasa žluté značky nás z vrcholu hory vede do Včelné pod Boubínem a dál do Šumavských Hoštic okolo památníčku označovaného jako Monument. V prostoru Boubínského horského komplexu je kromě již zmíněného pralesa ještě několik dalších chráněných lokalit. Nedaleko Zátoně se nachází rozlehlé chráněné území přírodní památky Jilmová skála (812 ha). Na východním svahu Boubína se nedaleko památníčku Křížová smrč rozprostírá Milešický prales. Přístup na vrchol, kde je uložena vrcholová kniha, je možný po modré značce z Kubovy Huti (5 km) nebo ze Zátoně (část Lenory, asi 5 km). Z Vimperka (asi 15 km) a z Volar (asi 20 km) vede k vrcholu trasa červené značky. Po žluté značce je přístup na vrch možný ze Včelné pod Boubínem (5 km). Motorizovaní návštěvníci mohou vyjet až na parkoviště u Idiny Pily (asi 2 km od Zátoně). Odtud již musí pěšky po trase zelené značky, která je dovede k Boubínskému pralesu. Dále k vrcholu mohou pokračovat po modré (asi 7 km).
Tipy na výlet Ubytování Kempy Zajímavosti Příroda Zimní lyžování

Plešné jezero Schvarzenberský kanál Medvědí stezka Boubínský prales